Štvou vás někdy vaše děti? Zraňujete je svým chováním, i když nechcete, ale v danou chvíli se prostě nedokážete ovládnout? Existuje cesta, jak to změnit. Vaše emoce nezmizí, ani to není cílem. Metou je nenechat se ovládat vlastními bolestmi z dětství a mít fajn vztahy s lidmi okolo. Když budeme čekat, až se změní ti ostatní, nemusíme se dočkat nikdy, a budeme žít ve frustraci, vzteku a bolesti, v módu oběti. Nechci už být oběť, co vy?
A jaká je ta cesta?
1. Terapie s odborníkem, který vám sedne, je určitě skvělá. Nebojte se jich vyzkoušet několik – různé lidi, různé terapie, každému vyhovuje a dává smysl něco jiného! Postupně natáčím na svůj YouTube kanál krom jiného také rozhovory s odborníky i přeživšími do seriálu Trauma ze všech stran, časem tam tedy najdete popisy různých typů terapií a přístupů, z nichž lze vybírat. Hledejte to, co vám dává smysl. Naslouchejte svému tělu.
2. Vzdělávejte se! Vy jste tvůrci svého života, nejste už děti, které čekají na to, až je někdo zachrání nebo jim řekne, co mají dělat. Svět nabízí nepřeberné množství zdrojů k učení se a rozvoji. Některé knihy, které mám ráda já, dávám na svůj web do sekce Co čtu, ale je toho milionkrát víc, co se jde dozvědět. Celý svět je váš! Googlete, čtěte, sledujte videa – nejen ty moje. 🙂
3. Co můžete udělat hned teď v tomto okamžiku? Dýchejte. Pozorujte. Váš dech vás povede k vašemu tělu. Najděte si 10 minut denně a zacvičte si jógu, na YouTube jsou tisíce videí. Vědomé pozorování, mindfulness je základ snad všech terapií traumatu. Nemusíte na nic a nikoho čekat, s tímhle můžete začít okamžitě.
4. Pište. Psaní je plnohodnotná forma terapie. Je úplně fuk, jestli to napíšete mně, kamarádce, nebo do šuplíku. Psaní vám pomůže zvědomovat si své pocity a uspořádat myšlenky. Navíc své zápisky poté můžete použít i v terapii. Nemusíte je přímo terapeutovi dávat číst, můžete z nich vycházet vy.
5. Projeďte si můj YouTube kanál. Najdete tam víc tipů.
6. Pokud cítíte, že nezvládáte, hledejte pomoc hned. Můžete volat i chatovat s různými organizacemi, které nabízejí pomoc: googlete linky důvěry, krizová centra, psychoterapie, svépomocné skupiny, rodičovské linky.
7. Nezapomeňte: nejste v tom sami.
