Tak si představte, jak já jsem pitomá. Nejen, že jsem neuposlechla varování Dominika, který napsal výbornou knihu Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny a nepřeskočila kapitolu o dětském pornu, ale ještě jsem si ji přečetla včera večer před spaním. Nespalo se mi vůbec dobře, a tentokrát to nebylo jen kvůli budící se Astrid…
Říkala jsem si: to dám, já přece něco vydržím. Hm, dvě slova mi budou znít v hlavě ještě hodně dlouho: Destrukce Daisy.
Víc psát nebudu, to vám neudělám. Přesto, i pokud jste rodiči, doporučuju tuhle jinak skvělou knihu přečíst minimálně proto, abyste měli přehled, s čím vším se vaše děti mohou na webu setkat – a velmi pravděpodobně se i dříve či později setkají.
Asi to neradi uslyšíte, ale řeknu vám jedno: neochráníte své děti navždy. Nejde to. A možná budete překvapeni, jak brzy přijde den, kdy se vaše děti na webu setkají s něčím nebo někým opravdu velmi ošklivým a/nebo zlým.
Jasně, čím později, tím lépe. Ale opravdu si myslíte, že když dětem zakážete nebo omezíte přístup na internet doma, nenajdou způsob, jak ho prozkoumat jinde? Děti jsou, jak jistě víte, výborní průzkumníci…
Co se stane pak, když narazí na někoho nebo něco znepokojujícího? Půjdou s důvěrou za vámi?
Lu má jednu blízkou kamarádku, její maminka je zas moje přítelkyně. Maminka má lehce (a to zdůrazňuji – lehce) negativní vztah k technologiím a hlavně sociálním sítím. Sama je nepoužívá vůbec nebo minimálně, tedy nemá ani moc přehled o tom, co se na netu děje. Řekla bych, že žije ve sladké nevědomosti. Dětem se používání technologií snaží regulovat. Jenže…
Dcerka si samozřejmě cestu na sociální sítě a na net obecně našla. Mamince to ale tají. A to je její maminka velmi respektující, hodná a skvělá žena. „Jen” má k technologiím rezervovaný postoj.
Jak se asi dcerka cítí? Má pocit, že dělá něco špatného? Připadá si špatná ona sama? Nebo se „jen” chce vyhnout nepříjemným konverzacím s maminkou?
Víte, z tohohle odcizení a narušení vztahu mezi rodiči a dětmi mám větší strach, než z toho, co děti potkají na síti. Vím totiž, že to prostě stejně potkají, a jak jsem psala, pokud mají oni nebo jejich kamarádi mobil, což už má asi drtivá většina čím dál mladších dětí, nezabráním tomu.
Experimentování a hledání vlastních hranic je neoddělitelnou součástí dětství a dospívání. Internet je zase dnes už neoddělitelnou součástí světa. Věřím, že s domovem naplněným důvěrou, bezpečím a bezpodmínečným přijetím můžeme všichni tímhle obdobím projít bez úhony jak fyzické, tak psychické (a vztahové).
K tématu dál doporučuju knihu Je to složitější; sociální život teenagerů na sociálních sítích od Danah Boyd.
Taky můžete mrknout na naše obsáhlejší povídání o technologiích a dětech.
A nebo jen na desetiminutovku o tomtéž.
