„Náš školní den vypadá jako váš víkend. Číst se děti naučí i bez školy,“ říká zastánkyně unschoolingu.
„Dítě nemusí pasovat do tabulek, které vymysleli cizí lidé,“ říká propagátorka unschoolingu a sebeřízeného vzdělávání Zdeňka Šíp Staňková. Poslechněte si celý rozhovor v magazínu Houpačky.
„Dceři většinou nedává smysl dělat školní věci, tak je neděláme. Svoje děti do ničeho nenutím. Vysvětlím jim, co mi přijde důležité, a dál to nechávám na nich. Je to jejich život,“ říká Zdeňka Šíp Staňková, propagátorka unschoolingu a sebeřízeného vzdělávání, která svoji dvanáctiletou dceru učí od začátku školní docházky doma.
Autorka projektu Děti jsou taky lidi Šíp Staňková říká, že když děti nikdo do výuky nenutí, neztrácí potřebnou vnitřní motivaci a nepřijdou o žádnou zásadní znalost. „Když je na to dítě mentálně připravené, začne číst. Takhle to funguje ve svobodných školách všude na světě. Všechny děti se naučí číst. Některé ve třech letech, některé v šesti a některé v deseti,“ dává příklad.
Koronavirová pandemie podle Šíp Staňkové ukázala rodičům, že se děti ve škole často učí zbytečné věci, které si v dospělosti nejen nepamatují, ale ani je nepotřebují. Soutěživé prostředí konvenčních škol prý taky neprospívá vztahům. „Prostředí, kde jedno dítě má z něčeho jedničku a druhé z toho samého trojku, a to první je tedy tím pádem nějak lepší, mi přijde toxické pro mezilidské vztahy. Ty jsou přece důležitější než vysvědčení,“ dodává.
Co je špatně na povinné školní docházce? Proč je potřeba mít projekt, který říká, že děti jsou taky lidi? Dozvíte se v Houpačkách.