„Nyní se zdá být nezpochybnitelné, že tradiční popis deprese jako chemické nerovnováhy v mozku je prostě mylný.“ Psycholog Irwin Kirsch v rozsáhlém přehledu vědecké literatury The Emperor´s New Drugs The Epidemic of Mental Illness
Taky jste si mysleli, že duševní nemoci jsou způsobené chemickou nerovnováhou v mozku? Nejste sami. Mnoho psychiatrů a dalších odborníků, možná většina, vám to bude tvrdit a jsou o tom skálopevně přesvědčeni. Totéž se dočtete, když si zkusíte příčiny deprese hledat na googlu.
Gabor Maté ve své nové knize The Myth of Normal píše:
“Novinář a spisovatel Robert Whitaker, bývalý ředitel publikací Harvard Medical School, byl pevným zastáncem teorie chemické rovnováhy duševních nemocí – až dokud jím nepřestal být. „Když jsem začal psát o psychiatrii, věřil jsem, že je to pravda,“ řekl mi. „Proč bych neměl?“ Jeho rozčarování vyplynulo z výzkumu, který odhalil při psaní reportáží pro Boston Globe. „Říkal jsem lidem: ‚Můžete mi prostě říct, kde jste zjistili, že deprese je kvůli chybějícímu serotoninu, nebo kde jste vlastně zjistili, že schizofrenie je způsobena příliš velkým množstvím dopaminu? Požádal jsem o přečtení zdrojových materiálů a, přísahám Bohu, řekli: ‚No, to jsme opravdu nezjistili. Je to metafora. Nejúžasnější na tom bylo, že když to člověk dohledá v jejich vlastním výzkumu, zjistí, že to nenašli! Ta odchylka od toho, co vám říkají, od toho, co je v jejich vlastní vědecké literatuře – to je ten klíč – to bylo pro mě prostě ohromující.“ Toto vše zdokumentoval Whitaker ve své knize Anatomie epidemie a bylo to potvrzeno i v další literatuře.
Například psychologem Irvinem Kirschem, nedávným zástupcem ředitele programu placebo studií a přednášejícím medicíny na Harvard Medical School. „Nyní se zdá být nezpochybnitelné, že tradiční popis deprese jako chemické nerovnováhy v mozku je prostě mylný,“ napsal Kirsch ve svém vlastním rozsáhlém přehledu vědecké literatury The Emperor’s New Drugs: The Epidemic of Mental Illness.”
Jak je tedy možné, že antidepresiva nám pomáhají? Je to jednoduché (a promiňte mi mé laické vysvětlení, třeba mě nějaký psychiatr nebo psycholog v komentářích doplní či opraví): když zůstaneme u deprese: narodíme se s nějakými geny, které ale až prostředí, v němž žijeme, doslova zapíná. Narodíme se s nějakou predispozicí, například k depresi. Pokud budeme vyrůstat v prostředí, kde se cítíme být přijímáni, milováni a v bezpečí, kde budeme vnímat, že máme moc nad svým životem, není důvod, aby se tento gen projevil. Když budeme vyrůstat v prostředí, kde se nebudeme cítit bezpečně, kde nebudeme moci ovlivnit, co se s námi děje, kde si nebudeme jisti láskou a přijetím svých rodičů, náš mozek se vyvine jiným způsobem než v předchozím případě (nepřipomíná vám to realitu mnoha, možná většiny dětí v naší společnosti..?) Pozor: důležité je, jak to vnímáme my jako konkrétní člověk, ne co se objektivně děje. A hádáte správně – antidepresiva pomohou potlačit příznaky, ale nevyřeší příčinu, kterou je, ano, vývojové trauma.
Podobně to platí i o ostatních duševních nemocích a poruchách, včetně například ADHD.
Pro další informace doporučuji zdroje, které najdete na mém webu v sekci O mně -> Co čtu.
