Tomáš je táta čtyř dětí a ač se mu v životě dařilo, stále cítil určité vnitřní prázdno. A tak dál hledal, cestoval po Indií a před deseti lety taky vyzkoušel pobyt ve tmě. Prožíval to jako skutečnou dovolenou, měl konečně čas sám na sebe. Pobyt ve tmě toužil ho dopřát všem, kdo o něj stojí a nyní si splnil sen, žije u Kutné Hory a už osm let provádí pobyty ve tmě.
Z rozhovoru:
„Jak tam je člověk sám a nemá žádné telefonáty, emaily, nikdo po něm nic nechce, nemá žádné vzruchy zvenčí, tak se pomalu začíná zpátky vyplavovat a začíná si to tělo samo řešit ty věci, které ho pálí, ke kterým se nedostane když je pořád v tom kolečku.”
„Tělo má samočistící proces, že vylézá to, co potřebuje řešit.”
„Dost často je to tak, že lidi nejsou zvyklí mít čas sami na sebe tak ani neví, co tam budou dělat. Třeba si přivezou čtyři hudební nástroje a pak ani na jeden nehrají.”
„My tam žádné vybavení, ve smyslu toho, jak se zabavit, nemáme. Protože tím cílem je se nezabavovat a nechat nitro ať dělá, co potřebuje.”
„Největší kontraindikace, která by mohla být je, když se k tomu člověk nutí.”
„Někde jsem četl, že myšlení je víc návykové než heroin. Člověk pak neumí zastavit a užívat si sebe.”
„Možná jediné, co děti budou potřebovat ode mě vědět je, že mají svobodnou vůli a nikdo s nimi nemá co vorat. Tohle když se povede v celé výchově, tak si myslím, že si můžu říct dobrý, výchova se povedla.”
„K nám třeba jezdí i autoři – spisovatelé – že třeba nemají inspiraci a tady mají čas si popřemýšlet, srovnat si myšlenky, a tady je to napadne.”
„Není to léčba ve smyslu, že někdo mi dělá terapii, ale člověk si dělá terapii sám a ani to nemusí umět. Nemusí umět meditovat nebo nějaké techniky, tam se to děje samo. Je to jako ve výchově s dětmi – Ty uděláš to prostředí a zbytek je už na nich.”
„Lidé někdy chtějí ujistit, že co ve tmě prožívají, je v pořádku.”
„Snažím se lidi podpořit. Ten princip je takový, že když někdo prožívá nějakou bolest a neprožívá ji vnitřně celou, až do těch kořenů, ale nějak ji vnitřně zaplácne, tak potom stejně přijde jednou čas, kdy je potřeba si tu bolest prožít a to všechno vytahat ven. A to lidem dává naději, že když to leze ven, tak se jim uleví. Je to proces.“
„Když se mě někdo zeptá, jestli držet půst ve tmě, tak to spíš nedoporučuju. Ale je to samozřejmě na každém.”
#traumazevsechstran – rozhovory o traumatu s přeživšími i odborníky
Celý rozhovor:
