Ne, nemáte problém s tím, že se vaše děti chovají „špatně”. Máte problém s tím, že jste ztratili spojení s nimi.
Už jste desetkrát zopakovali, co si přejete, aby dítě udělalo nebo nedělalo? A nic. Dítě neposlouchá. „Zlobí” dál.
Není nutné měnit dítě, je potřeba změnit náš přístup. Vnitřně poodstoupit od situace, která nás dráždí, rozčiluje, vzteká, rozesmutňuje…
Když nejsme sami klidní, jak se může uklidnit naše dítě?
Jak navázat ztracené spojení? Některé děti potřebují dotyk. Něžnou ruku na svém rameni, objetí, pohlazení. Některé potřebují víc hravý přístup.
Hledejme „jazyky”, kterými mluvit s těmi našimi konkrétními dětmi. Zkoumejme cesty ke spojení a komunikaci s nimi. Je to tak obohacující… Lepší učitele než vlastní děti si nemůžeme přát! 🙂
P.S.: Posílám fotku Astrid, jak se sápe po prsou, i když jsou ze sněhu. 🤷🏼♀️😁
