„Školy nesouvisejí nutně se vzděláváním. Jsou především nástroje kontroly, kde je nutno dětem vštípit určité základní návyky. Vzdělávání je něco docela jiného a ve škole hraje zanedbatelnou roli.” Winston Churchill
Narodí se nám miminko. Roste a vyvíjí se. Během prvních pár let života se naučí neuvěřitelně složité věci. Pečujeme o něj s respektem a úctou, zvědomujeme si a léčíme díky němu svá vlastní zranění z dětství a učíme se nepokazit jeho dětství a tím i velkou část jeho dospělosti, možná celou. Máme obrovskou moc nad tím, v koho naše dítě vyroste. Bereme v úvahu jeho názory a respektujeme jeho rozhodnutí. Zajišťujeme mu bezpečí. Snažíme se nehodnotit a nesrovnávat. Vnímáme jeho potřeby a nebereme mu možnost jednat podle jeho vrozeného vývojového programu. Nebereme mu moc nad jeho životem. A pak bychom ho měli dát do prostředí běžné (!) školy, které je prakticky opakem respektující a vědomé výchovy? Pro mě to už dávno není cesta a byla bych nesmírně ráda, kdybych i vám dodala odvahu vstoupit na málo prošlapané cesty. Právě na nich totiž čeká svoboda, autenticita a štěstí.
“Všechno, co chceš, je na druhé straně strachu.”
Pusťte si mou online besedu s názvem Unschooling, sebeřízené vzdělávání, svoboda a domškoláctví:
A zkuste vidět skrze své strachy, jako to dělám už mnoho let já
Jo a taky běžte na náš Svobodné děti – dokumentární film
