„Příčinou lidského utrpení, které se nejčastěji vyhýbáme, kterou ignorujeme, bagatelizujeme, popíráme, nerozumíme jí, neléčíme ji, je trauma.“ Peter Levine
Začala jsem číst novou knihu Gabora Maté The Myth of Normal (Mýtus normálnosti, česky by měla vyjít během pár měsíců), a tak s vámi teď občas budu sdílet střípky z ní.
Tenhle citát je také ze zmiňované knížky, i když jeho autorem je Peter Levine. Myslím, že neuvěřitelně přesně vyjadřuje to, o čem je celá kniha a co vidíme denně okolo sebe. Tolik z nás je jen dětmi v tělech dospělých a snažíme se předstírat, že víme, co děláme, že zvládáme své emoce a životy, že jsme silní. Naše zranění nás nutí chovat se nenávistně nebo agresivně k našim blízkým, k cizím lidem na internetu nebo na ulici, kteří zrovna náhodou řeknou nebo udělají něco, co nám nasype sůl do staré rány, ale taky k sobě. Trpíme, hluboko uvnitř cítíme bolest, ale nechceme ji, raději ji přehlušíme čímkoli, co je k dispozici. Sociální sítě, nakupování, sex, vztahy, drama, drogy, jídlo, online hry, seriály, porno, alkohol, párty, práce, ale třeba i horečný seberozvoj,… cokoli, co nám dá zapomenout na bolest. Kdo tohle nezná, ať hodí kamenem…
Trauma se stalo normou. Reakce našich těl na něj, všechny ty “poruchy osobnosti a učení”, závislosti, psychické problémy, ADHD, autoimunitní onemocnění a další a další jsou ale ve skutečnosti normální reakcí na toxické prostředí. To je asi hlavní myšlenka zmíněné knihy. Určitě s vámi budu sdílet další úryvky (v mém nedokonalém překladu).
