Zákazy nic neřeší. Ani V síti.

Po dlouhé době jsme si s Lu zašly samy do kina. Oddechovka to úplně nebyla, ale v rámci možností jsme si to užily. 🙂

Film V síti vzbuzuje od začátku silné reakce. Přišlo mi, že je důležité ho vidět, a to z mnoha důvodů. 

Lu je 12 let, stejně jako domnělým holkám ve filmu. „V síti” se pohybuje – zejména v posledních letech – dost. Nikdy jí nikdo přístup k technologiím neomezoval. Ani jí, ani Danovi, kterému je dneska už 18. Jsem přesvědčená o tom, že právě díky tomu se v digitálním světě velmi dobře vyznají. Narozdíl od nás, kteří jsme vyrůstali v úplně jiném světě a jsme ovládáni strachy z neznámého. 

Samozřejmě jsem se jí ptala, jestli se někdy setkala s tím, že by jí někdo psal podobně jako holkám ve filmu. Prý nikdy. A prý nechápe, jak může nějaká holka někomu takhle naletět, nechat se zblbnout a dokonce poslat nahé fotky. Mluvily jsme o tom, že “predátoři” (nejen) na síti dokážou být velmi přesvědčiví, že jsou to často zdatní manipulátoři a mohou se vydávat za někoho, kým nejsou. 

Ptám se sama sebe: co když je to, že se děti nechají od neznámého člověka přesvědčit k něčemu, co vlastně nechtějí, následek faktu, že jsou od malinka vedeny k tomu poslouchat? Co když prostě kvůli tomu přestanou slyšet svůj vlastní vnitřní hlas, který jim říká: tvůj život, tvůj čas, tvoje tělo patří jen tobě. Místo toho slyší hlas dospělého: nerozumíš tomu, tohle je pro tvoje dobro, i když to nechceš udělat, musíš, nesmíš, prostě to udělej, protože to říkám, protože já vím líp, co je pro tebe dobré, protože,…

Nemůžu tvrdit, že nemám o své děti strach. Přišel ve chvíli, kdy jsem otěhotněla a neodejde už asi nikdy. Nechci ho odmítat, ale ani se jím nechci nechat ovládat. Pokouším se ho přijímat, obejmout ho a komunikovat ho s dětmi. 

Přijetí a důvěra je asi to hlavní, co chci svým dětem dát. Věřím, že tyhle věci jsou základem takového vztahu, který si s nimi přeju mít. 

Zákazy nic neřeší. Tahle věta se objeví i v závěru filmu V síti. Technologie tu jsou a budou i nadále. Otevřenost, komunikace, respekt, přijetí a důvěra jsou pro mě klíčem k tomu, pracovat se svými strachy. 

Proč dětem technologie (ani nic jiného) neomezuju, a co dělám místo toho, o tom píšu tady.


Už máte placku DĚTI JSOU TAKY LIDI? Nemáte? A chcete? Tak jo. 🙂  Objednávat můžete tady.