Falešné dilema

Když mají rodiče obavu, že bude těžké přesvědčit malé dítě, aby šlo hned spát, je oblíbeným trikem zeptat se: „Chceš si nejdřív vyčistit zuby a pak si obléct pyžamo – nebo to chceš udělat obráceně?“ Tím dítě přimějí, aby si myslelo, že existují pouze dvě možnosti a také, že se může samo svobodně rozhodnout. Jestliže mají rodiče štěstí, dítě si neuvědomí, že nelákavější třetí možností by bylo zůstat ještě vzhůru. Vidět pouze dvě možnosti tam, kde jich existuje víc – tomu se říká falešné dilema. (G. Curtis)

„Falešné dilema (anglicky false dilemma) je jeden z argumentačních klamů, který vyvolává dojem, že existují pouze dvě (tři, čtyři, …) možnosti tam, kde je jich ve skutečnosti více. Tím složitý problém s mnoha stavy zjednodušuje a poskytuje pouze krajní řešení, a proto je označován též jako černobílý klam (anglicky white-black fallacy). Falešné dilema, které je velmi časté, obvykle slouží k oklamání a manipulaci posluchače (v politice, diskuzi, víře apod.).” (Wikipedie)

Taky jsem si kdysi myslela, že svoboda znamená možnost vybrat si z několika možností. Pak jsem pochopila, že svoboda znamená mít možnost vybrat si ne ze dvou, pěti set nebo milionu možností. Svoboda znamená možnost vybrat si z nekonečna možností a hlavně: možnost nevybrat si vůbec.

Vychováváme své děti ve skutečné svobodě, nebo v argumentačních klamech? A jaké následky pro jejich dospělý život může naše výchova mít? Těším se, až si o tom budeme povídat naživo na besedách, kalendář u mě na webu se už plní.