Já za to nemůžu, to oni!

Opravdová zodpovědnost může vyrůst jen ze skutečné svobody.

Tak kdo dneska může za vaše pos…é životy? Znáte ten “vtip”?

On to pro spoustu lidí asi vtip vlastně vůbec není. Mentalita oběti je extrémně rozšířený jev. Znám to dobře, i já k ní mám sklony a dřív jsem taky jela přesně v tomhle módu. 

Nemůžu za to, že mi něco nejde, ONI mě to nenaučili. 

Nemůžu za to, že jsem v situaci, která mi nevyhovuje, ONI mě do ní dostali.

Nemůžu za to, že někomu ubližuju, ONI mi řekli, že to mám udělat. 

Nemůžu za to, že udávám lidi, jen dodržuju zákony, které ONI schválili. 

Kde se to stalo? Kdy jsme ztratili moc nad našimi životy, morální hodnoty a zodpovědnost?

Mozek dítěte je velmi tvárný. Vyrůstá-li v prostředí, kde nemá svobodu rozhodovat o svém čase, těle a životě, je logické, že může dospívat v domnění, že za své činy nenese zodpovědnost.

Naopak, má-li svobodu rozhodovat o sobě prakticky vždy a za všech okolností, není jiné cesty, než převzít za sebe a své činy zodpovědnost. Není “to” totiž na koho hodit. 

Mnozí rodiče, učitelé a školy chtějí vychovat z dětí dospělé, kteří budou slušní, zodpovědní, kreativní a empatičtí. Paradoxně tím, že k tomu děti nutí násilím, tlakem, manipulací či prostě “pouhou” nemožností dětí si vybrat, zda se něco učit budou nebo ne, učí děti přesný opak. 

Učí je, že pravdu a zodpovědnost má ten, kdo má moc. „Já za nic nemůžu, jen dělám to, co mi řekli!” 

Nevyčetlo vám už někdy vaše dítě, že jste mu třeba dost často nepřipomínali, že si má čistit zuby, a ono teď má kaz? Nevyčetli jste třeba někdy svým rodičům, že vás málo nutili do hraní na klavír/sportu/studiu? Cítíte se jako oběť? 

Aby bylo jasno: neříkám, že nemáme děti ovlivňovat. Ani to nejde. Každý, s kým trávíme čas, nás ovlivňuje, a my zase jeho. Neříkám, že máme nechat dětem zkazit zuby, aby se naučily zodpovědnosti za svůj chrup. 

Co říkám, je: můžeme zkusit být takovými lidmi, kterých si děti budou vážit a budou se od nás dobrovolně učit tím, jací jsme, jak se chováme, jakým příkladem jim jdeme. Můžeme pracovat na sobě, abychom byli těmi, koho dětem stojí za to následovat. To je podle mě ve spojení se svobodou nejvíc, co můžeme dětem dát.

K tématu vývoje a fungování mozku doporučuju nejnovější knihu skvělé neurovědkyně a psycholožky Lisy Feldman Barret 7 and 1/2 Lessons About the Brain.

K tématu svobody a zodpovědnosti doporučuju jednu z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla, a to Strach ze svobody Ericha Fromma.