Je nutné je oddělovat do skupin podle věku, vystavovat je hierarchickému a autoritářskému prostředí, možné šikaně od vrstevníků a dospělých?
Musejí být směřovány a vedeny, zvyknout si na pohyb podle zvonění školního zvonku?
Je třeba, aby se musely ptát, kdy mohou jít na záchod? Aby jedly a pily podle rozvrhu místo podle svých potřeb a toho, co jim říká jejich tělo?
Co když tím vším jejich těla a mysli umlčujeme už navždy, nebo na hodně dlouhou dobu, případně tím vyrábíme budoucí klienty různým terapeutům?
Děti jsou taky lidi. Už od narození. Nemusejí čekat na život a připravovat se na něj v prostředí, které je skutečnému životu na hony vzdáleno.
A my je tam nemusíme posílat, nechceme-li. Máme na výběr.
***
Od září už zas budu jezdit besedovat! Mrkněte do událostí na facebooku. A pokud chcete besedu i u vás, mrkněte sem.
A stojíte-li o placky, klik tady.
