A Astrid musí vždy a všude. Moje prsa má pojmenovaná – Píko a Ďuý (Prsíčko a Druhý) a bohužel i v noci pozná, které je které, takže se nedá ošálit tím, že jí ve snaze nemuset se hýbat cpu to, které zrovna nechce. 😄
Mám v plánu kojit do samoodstavu, ale nebudu vám lhát: když vás už víc než 2 a čtvrt roku někdo celou noc každé 2 hodiny budí, občas máte chuť zemřít. 😄 Kojení je ale zázrak. Nasytí, utěší, povzbudí. Ten výraz, když je u prsa, stojí za všechen spánkový deficit světa. Čiré štěstí a blaho. Takže kojíme a kojíme, i v letadle. Jak to máte vy? 🙂
