Knižní okénko – Daniel J. Siegel

S neuropsychiatrem Danielem J. Sieglem jsem se poprvé setkala při čtení knížky s trochu clickbaitovým názvem Rozvíjejte naplno mozek svého dítěte. Kniha je to nicméně skvělá. Siegel v ní odkazuje na další své knížky včetně jedné, která mě nadchla ještě mnohem víc. Jmenuje se Parenting from the Inside Out a v češtině bohužel zatím nevyšla. Já si ji koupila na Kindle. (Od Siegela jsem přečetla ještě Vnitřní nazírání – taky super – a chystám se na Rozbouřený mozek dospívání.)

Parenting from the Inside Out napsal Siegel spolu s Mary Hartzell. V principu kniha zkoumá, jak naše vlastní dětství ovlivňuje to, jakými jsme rodiči, ale hlavně: jak můžeme svá dětská zranění a traumata uzdravit a přetnout tak řetězec předávání bolesti dalším generacím. Dokud to totiž neuděláme, můžou naše děti úplně zbytečně trpět něčím, co se jich vůbec netýká!

Velmi zjednodušeně: představme si situaci, v níž nás naše děti neuvěřitelně vytáčejí. Tu emoci (vztek) v nás ale ve skutečnosti nevyvolávají ony a ta situace v současnosti, ale pramení v našem vlastním dětství. Když budeme dostatečně „mindful“ – česky asi dost nepřesně „vědomí“, můžeme vystopovat situace, emoce, chování našich rodičů, naše pocity v dětství, které jsou za tím, jak se cítíme teď. A pak se můžeme naučit zastavit se, poodstoupit, pochopit, nejednat pod vlivem amygdaly a plazího mozku, počkat, až bude dostupný náš neokortex a místo zranění a bolesti budovat ve vztahu s našimi dětmi bezpečí, důvěru, porozumění a přijetí. Jasně, že to nejde hned a vždycky! Ale Siegel nás naučí, že můžeme naše vztahy s dětmi napravit i přes různá selhání, k nimž nevyhnutelně dojde. Když pochopíme, že jsme v mnoha ohledech emocionálně často zůstali malými zraněnými dětmi, můžeme v sobě místo nenávisti a zloby objevit pochopení a soucit nejen sami se sebou, ale i s našimi rodiči, kteří z nás z velké části udělali to, kdo teď jsme. Taky měli rodiče a svá dětská zranění. A jejich rodiče taky. Naděje, že máme v rukou – tedy hlavně v hlavách – moc řetěz bolesti přetnout, mě naplňuje radostí. Přeju nám všem, abychom se dokázali navzájem podpořit.

Siegel je pro mě hodně zajímavý spojením psychiatrie a neurověd. Vysvětluje fungování mozku ze všech možných zatím zkoumaných stran, a to jednoduše a pochopitelně. Samozřejmě se nemůže v téhle souvislosti nezabývat attachmentem a jeho poruchami – to je pro mě poslední dobou hlavní oblast zájmu a čtu o tom, na co přijdu. Pokud máte tip na knížky s podobnou tematikou, budu vděčná za vaše doporučení v komentářích!

Pro lepší představu si můžete vygooglit Siegelův TEDx nebo jiné krátké video s ním na youtube.