„Náročné” dítě? Pořád něco chce? Kojit? Nosit? Objímat?
Když chce kojit, kojím víc. Když chce nosit, nosím víc. Když chce objímat, objímám víc.
Děti nemají moc způsobů, jak nám sdělit, že je něco trápí. Naším úkolem je ukazovat jim, jak své potřeby mohou vyjádřit. Dokud to neumějí a my přesně nevíme, jaký je problém, je skvělou cestou prostě jim dávat ještě víc toho, co chtějí: třeba kojení, nošení, objetí.
Rodičovství není žádná věda. Jsme přírodou naprogramováni být rodiči, jen jsme velmi často odpojeni sami od sebe, od své intuice, od svých vlastních potřeb, od našich dětí. My, naši rodiče i jejich rodiče jsme pravděpodobně měli více či méně „studený odchov”. Separace v porodnici, vlastní postýlka, jesle, školka, škola, zhusta hierarchická a autoritativní prostředí. Potírání a popírání emocí. Nezájem a nepochopení vnitřního světa. O emocích a vjemech se nemluvilo. Dobrá zpráva je, že intuice a instinkty jsou pořád někde tam uvnitř nás. Můžeme se s nimi spojit a nechat se jimi vést.
Ne, nevychováme „rozmazlené” dítě. Vychováme člověka vědomého si sebe sama.
