Navazujeme na tisíce příběhů vašich traumat z dětství, které mi stále posíláte do zpráv a já je shromažďuju zde. Proč se trauma týká skutečně každého z nás a proč je kořenem prakticky všech psychických problémů, ale navzdory tomu se o něm od psychiatra nebo psychologa skoro nikdy nedozvíme? Přidáme i pár konkrétních tipů, co můžete udělat hned a pozveme vás na každoměsíční poradní online skupinu, kterou připravujeme.
„Často za mnou lidi chodí s tím, že mají například panické ataky, deprese, nespavost, v něčem se jim nedaří a vnímají to tak, že jsou rozbití, mají třeba i nějakou diagnózu nebo i medikaci a zážitky z dětství – trauma – vůbec nevnímají jako příčinu, nebo to vnímají jako něco, s čím si měli poradit a nezvládli to.“
„Diagnóza může být skvělá pro pochopení toho, proč se nám některé věci dějí, ale když se s ní začneme identifikovat, můžeme si začít myslet, že jsme nenávratně rozbití, že taková je naše osobnost a že nás to definuje.“
„Trauma není ta událost, co se stala, ale reakce organismu na to, když neproběhne tzv. správně. Dá se to přirovnat k tomu, když si člověk třeba natáhne sval – když vznikne poranění, které nebude správně ošetřené, tělo si vytvoří ochranné pohybové vzorce: začnu se hýbat tak, aby to nebolelo, abych dokázala fungovat. Ty vzorce mohou být často patologické a ovlivňují další pohyb celého těla.“
„Upustit od jakéhokoli posuzování a srovnávání je v oblasti traumatu to nejléčivější, co pro sebe může člověk udělat.“
„Tělo se po excitaci přirozeně navrací do stavu homeostáze. V podstatě jediné, co musíme dělat, je být vědomým pozorovatelem tohoto procesu. Když se tohle budeme učit, postupně se budeme posunovat dál a dál v léčbě traumatu a někdy to dokonce úplně stačí.“
Zdeňka Šíp Staňková – máma 3 dětí a projektu DĚTI JSOU TAKY LIDI a Renata Ježková – máma 2 dětí a psychosomatická terapeutka.
Video:
Podcast:
